Články

Pojďme proti mýtům aneb K otázce povahy rozhodčího řízení

3.3.2011

Jedním z takových stereotypů, který si již osobuje právo na označení za „mýtus", je doktrinární a judikaturní náhled na povahu rozhodčího řízení, resp. povahu rozhodovací činnosti rozhodců a s tím spojený (podle názoru autora této eseje nesprávný) závěr o povaze rozhodčího nálezu.

detail

Přezkum věcné správnosti rozhodčího nálezu soudem

2.3.2011

Za jednu z těch stinných stránek rozhodčího řízení bývá označována zákonná úprava, která neklade požadavky na výkon funkce rozhodce vyšší, než je způsobilost k právním úkonům a zletilost. Jak je vůbec možné, že se do zákona dostala taková normativní věta, která umožňuje svěřit rozhodování sporu o majetkových nárocích fyzických a právnických osob osobám bez vzdělání, když jinak by o takových sporech rozhodoval soudce, který musel projít složitou procedurou státních zkoušek a výběru? Odpověď zní: jednoduše. Zákonodárce, u něhož se v ústavním právu a ostatně i legislativní doktríně presumuje, že je rozumný (dále jen „rozumný zákonodárce"), stavěl svoji tezi na liberální myšlence právního státu a svéprávného občana, který je nadán tím nevyšším, čím kromě svého života disponuje a co s jeho právní existencí jakožto - řečeno „eliášovsky" - „člověka" souvisí, a to právní subjektivitou, jejímž esenciálním projevem je způsobilost k právům a právním úkonům. Rozumný zákonodárce předpokládal, že autonomie vůle, snaha střežit svá práva a dostávat svým závazkům je člověku jako právní osobnosti vlastní, nebo že alespoň může takový koncept, tedy koncept člověka jako osoby nadané vlastní vůlí, schopností se kontraktačně zavazovat a těmto závazkům dostávat (dále jen „rozumný člověk"), postavit na piedestal ústavních hodnot, prozařujícím do konkrétních ustanovení právního řádu.

detail

Aktuální judikatura krajských soudů – způsob určení rozhodce

2.3.2011

Nejvyšší soud sice svolil k publikaci judikátu Vrchního soudu v tzv. Zelené sbírce na jedné straně, na straně druhé však u své předchozí rozhodovací praxe zůstal: „V rozhodčí smlouvě se účastníci mohou dohodnout na mechanismu určení rozhodce (rozhodců), jenž rozhodne veškeré spory vzniklé z určité smlouvy nebo v souvislosti s ní, a to tak, že „počet i osoby rozhodců určí osoba v rozhodčí doložce určená, kterou byl v posuzovaném případě generální sekretář Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska, který též jmenuje nového rozhodce, jestliže se určený rozhodce vzdá funkce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat. K rozhodování sporu může být povolán ad hoc rozhodce zapsaný v seznamu rozhodců určitého soukromoprávního subjektu", usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dubna 2010, sp. zn.: 23 Cdo 2672/2008, www.nsoud.cz.

detail

Rozhodování spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení de lege ferenda

1.3.2011

Akademicky, ale ani jinak stále neukončeným tématem posledních několika měsíců je téma rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách. K uvedenému tématu toho bylo napsáno již tolik, že se některé příspěvky, ať již v „serioznějším" odborném tisku, nebo na stránkách elektronických právních portálů, značně překrývají, a úzkoprofilově tematicky zmnožují.

detail

K soudnímu přezkumu aktů prezidenta republiky

28.2.2011

Předmětem tohoto článku bude stručné zamyšlení se nad některými otázkami spojenými s problematikou soudního přezkumu aktů prezidenta republiky, a to ve světle rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 27. dubna 2006, vydaného pod sp. zn.: 4 Aps 4/2005 - 42, ...
...a dále pak v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2008 sp. zn. 4 Ans 9/2007-197[1].

detail

Usnesení soudu a jejich podepisování

27.2.2011

V souvislosti s aplikační praxí soudů se setkávám nikoliv v nepatrné míře, ale spíše (bohužel) v míře hojné a převážné s tím, že soudy nepodepisují svá rozhodnutí, a to zejména usnesení procesní povahy.

detail

Neplatnost rozhodčí smlouvy arbitrážního centra aneb konec (Pod-vodníků?) rozhodců ad hoc v Čechách,

26.2.2011

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 12 Cmo 496/2008 potvrzené Nejvyšším soudem České republiky, jehož občanskoprávní a obchodněprávní kolegium doporučilo publikaci uvedeného usnesení ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, týkající se neplatnosti rozhodčí doložky sjednané ve prospěch tzv. arbitrážního centra, je prý koncem rozhodčího řízení ad hoc v České republice. Takový názor nesdílím a pokusím se vysvětlit proč.

detail

Hayekovo myšlení ve světle současné hypertrofie legislativy

25.2.2011

F. A. Hayek, rakouský ekonom, autor několika knih, jež je možno právem označit za v dějinách evropského právního a ekonomického myšlení převratné [srov. zejména Hayekovu trilogii Právo, zákonodárství a svoboda (Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie), která vyšla v českém překladu Tomáše Ježka v roce 1991 v nakladatelství Academia], viděl ústřední téma svobodné společnosti v naplnění ideálu co nejmenšího zasahování státu do individuálního života občanů, čímž v klasické dichotomii občan-stát preferoval nevyhnutelně jen takové pojetí obecného dobra, které usnadňuje dosahování individuálně stanovených cílů jedinci, jež žijí v určitém časovém období v určitém místě.

detail

Rozhodci a jejich činnost de lege ferenda

24.2.2011

V českých poměrech rozhodčí řízení dosud nezakotvilo, tvrdí jedni. V českém prostředí rozhodčí řízení ani dlouhodobě zakotvit nemůže, pokračují, neboť paternalistická společnost, v níž jsou lidé zvyklí naslouchat ve zvýšené míře státu, a domáhat se vždy a všude za každých okolností jeho „ochrany", nikdy nepřijme soukromé (smluvní) soudnictví za své, a i kdyby byli všichni rozhodci, členové určitého rozhodčího senátu, vzděláním, reputací, erudicí, i osobní pověstí osobnostmi daleko přesvědčivějšími, než členové obdobného senátu soudců, nic by to neměnilo na tom, že by průměrný žalobce (s trochou ironie v narážce na pojem „průměrného spotřebitele" řečeno) dal raději přednost soudu státnímu.

detail

Rozhodčí soud vs. Arbitrážní centrum

23.2.2011

I. Rozhodčí soud vs. arbitrážní centrum

V literatuře se setkáváme začasté s pokusy oddělovat (i) stálý rozhodčí soud na straně jedné od (ii) arbitrážního centra na straně druhé tak, že stálý rozhodčí soud vzniklý na základě ustanovení § 13 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „RozŘ"), je z hlediska serióznosti něco „více" než arbitrážní centrum, kterýmžto termínem začala česká doktrína označovat servisní organizace rozhodců ad hoc poskytující těmto rozhodcům administrativní a materiální zázemí a působící často rovněž jako doručovací místo[1].

detail



Advokátní kancelář LISSE LEGAL poskytuje komplexní právní služby zejména v oblastech:

KONTAKTUJTE NÁS

mob.: +420 777 705 807
email: advokat@lisse.cz

Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

Bc. Barbora Ptáčková, DiS.

mob.: 777 705 807
advokat@lisse.cz