Články

Právo a televizní seriály

27.4.2017

Možná, že titulek dnešní úvahy neodpovídá tomu, čím chci začít. Ale vysvětelní přijde později. V souvislosti s novelou zákoníku práce, která je v současnosti projednávána v zákonodárných orgánech, někteří poslanci předložill pozměňovací a doplňovací návrhy v tom smyslu, aby do pracovního kodexu byla dána možnost výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem bez uvedení důvodu. Odůvodnění těchto návrhů je nejen v rozporu s mezinárodními právními dokumenty, ale ovlivńuje do určité míry právní vědomí a veřejné mínění všech občanů, co si vlastně myslí o právu a jistotě v pracovních vztazích.

Proti právu Evropské unie

Výpověď z pracovního poměru bez uvedení důvodu by byla v rozporu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce (MOP). S ohledem na členství ČR v Evropské unii i na respektování práva EU a na úmluvy MOP, nemůže se naše právní úprava odchylovat od států EU. Výpověď z pracovního poměru bez uvedení důvodu, byť pro zaměstnance s určitou finanční kompenzací, není možné legislativně realizovat.
 
V právních řádech členských států Evropské unie neexistuje právní úprava propuštění zaměstnance bez uvedení jakéhokoliv důvodu. Legislativa členských států vychází z ochranné funkce pracovního práva, kdy k propuštění zaměstnance musí vést skutečné, vážné, ospravedlnitelné důvody, jejichž oprávněnost lze případně následně přezkoumat orgánem k tomu zmocněným.
 
Oprávněné propuštění musí být plně nebo částečně založeno na některém z důvodů, které vycházejí z Úmluvy MOP č. 158 z roku 1982, o skončení pracovního poměru z podnětu zaměstnavatele. Úmluvu ratifikovalo 9 členských států EU (Francie, Finsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko), ostatní členské státy Evropské unie ji respektují.
Citovaná Úmluva MOP definuje platné důvody pro propuštění zaměstnance tak, aby „souvisely se způsobilostí nebo chováním zaměstnance“ nebo „se zakládaly na provozních potřebách zaměstnavatele“. Např. schopnosti, kompetence či kvalifikace pro danou práci zaměstnance, nesprávné chování (v případě kterého může hrát důležitou roli kárné řízení), nadstav zaměstnanců, situace, ve které by pokračování zaměstnání bylo v rozporu s jinými právními požadavky, existence jiných pádných důvodů apod.
 
Myslím, že jsou neopodstatněné důvody některých poslanců směřující k regulérnosti a uvedenému zákonnému postupu. Tvrdí, že by v zákoníku práce byla tak možnost k tomu, jak se zaměstnavatel zbaví neschopných zaměstnanců. Zákoník práce – a to již v současné a dlouholeté legislativní podobě- obsahuje řadu možností, jak by měl zaměstnavatel v těchto případech postupovat. Nesplňuje-li zaměstnanec požadavky kladené na práci, které spočívají v neuspokojivých pracovních výsledcích, musí ho na tyto nedostatky písemmně upozornit a stanovit lhůtu k jejich odstranění. A právě v tom je zádrhel : jen málokteří zaměstnavatelé dokáží přesně uvésti a dokladovat nedostatky v práci zaměstnance. Raději provedou fiktivní reorganizaci nebo organiazační změnu s tím, že se nepotřebný zaměstnanec stal nadbytečným.I za cenu toho, že takovému „neschopnému“ zaměstnanci pak musí poskytnout odstupné…

Televizní seriály

A teď se mohu vrátit k počátku mého vysvětlení. Podobným způsobem jak mohou některé poslanecké návrhy ovlivnit veřejné mínění a názory „prostých“ občanů na právo, lépe řečeno na jeho deformaci, jsou některé televizní seriály.
 
Nechci a nemohu se dotýkat a hodnotit jejich obsahovou či uměleckou úroveň. Ale jako právníkovi se mě některé prvky ze seriálnů citlivě dotýkají. Například :
 
V seriálu Ordinace v růžové zahradě (2) jedna z hlavních představitelek sepíše za pomoci advokáta závěť a uvede v ní, že podmínkou pro získání nemalého dědictví je uzavření manželství dědici a že spolu budou pak oba manželé řádně žít. I neprávník asi ví, že k manželství nemůže být nikdo donucen, natož aby mu bylo přikázáno „řádné manželství“. Občanský zákoník dává jasnou odpověď na tuto podmínku v § 1552. „Nepřilhííží se k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici nebo odkazovníku, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, nebo aby manželství zrušil“.
 
Ve stejnojmenném seriálu (téměř v každém díle) vystupují mladí, nezletilí herci ve věku do 15 let. Velmi by mě zajímalo, zda produkcve má k provádění uměleckých výkonů u osob mladších 15 let podle § 122 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti povolení úřadu práce. Nebo že by to byl podnět ke kontrole inspektorátu práce? Podle § 34 zákona o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb.) může právnická osoba být pokutována až do částky dvou milionu korun, pokud umožní dítěti výkon umělecké činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
 
Vzhledem k tomu, že Ordinace v růžové zahradě je dlouhodobý seriál, tak se v něm může objevovat a objevuje více prohřešků vůči právu. Např. herec požívající na pracovišti alkoholický nápoj, je vyzván svým nadřízeným k provedení dechové zkoušky. Ten však s klidným svědomím odmítne a ...nic se neděje. Přesto podle dosavadních předpisů i podle nového protikuřáckého a protialkoholního zákona s účinností od 31. května letošního roku se zaměstnanec, který odmítne dechovou zkoušku na existenci alkohlu v krvi, považuje za toho, kdo požil aloholilcký nápoj. S ohledem na závažnost případu s ním může být skončen pracovní poměr.Námi zmíněný herec však pokračuje ve své roli i nadále a přitom se vyhnul jakémukoliv postihu.
 
V aktuálním seriálu Temný Kraj se zase setkáváme i v praxi stále nedodržovanou zásadou, že se v době pracovní neschopnosti nemá pracovat a v yvíjet aktivní pracovní činnost. Hlavní představitel, díky produkci, však tuto povinnost stanovenou v zákoně o nemocenském pojištění nedodržuje a velmi inteznzivně pracuje při řešení složitých kriminálních případů. I když je v pracovní neschopnosti...
 
Nechci uvádět další klasické případy nesrovnalostí v seriálech s právními předpisy, kterýech je např. na tema skončení pracovního poměru velmi mnoho: jedná se např. o okamžité zrušení pracovního poměru bez uvedení důvodu, tzv.výpověď dohodou, o ústní zrušení pracovního poměru apod. Všichni víme, že přesná pravidla pro skončení pracovního poměru jsou v zákoníku práce a žádná ani podobná forma ukončnení v něm není uvedena.
 
Uvážíme-li, že televizní seriály sleduje více než milion diváků (a některé ještě více), snadno dojdeme k závěru, že nesprávnými právními závěry nebo uměleckými činy, mohou zásadně ovlvinit nazírání lidí na právo a jeho důsledky. A to i když jde mnohdy o uměleckou nadsázku, je nutné a vhodné zákonná pravidla a pojmy v hereckých projevech správně interpretovat.
 
 
Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce.  V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.

seznam všech článků



Advokátní kancelář LISSE LEGAL poskytuje komplexní právní služby zejména v oblastech:

KONTAKTUJTE NÁS

mob.: +420 777 705 807
email: advokat@lisse.cz

Kontakt

Pokud máte jakýkoli dotaz můžete nám zavolat nebo napsat:

mob.: 777 705 807
advokat@lisse.cz